Armana si jeho rodiče osvojili, když byl ještě malý. Nedlouho poté se jim ale narodil vlastní syn. Teď, na prahu dospělosti má Arman pocit, že je své rodině na obtíž. Pro jeho rodiče je obtížné dokázat mu, že jej milují, obzvláště když se s ním dostávají do častých sporů kvůli jeho nevyzpytatelnému chování.

Podobně jako ve filmu Náš každodenní příběh se Ines Tanović soustředila na vykreslení vztahů v současné středostavovské bosenské rodině. Vše se tentokrát točí kolem Armana, sedmnáctiletého chlapce, kterého si rodina osvojila, když začala ztrácet naději, že se jim narodí vlastní dítě. O pár let později se ale stal zázrak, a tak získal Arman mladšího bratra. Toho má sice rád, ale zároveň má kvůli němu pocit, že je v rodině nechtěnou kukačkou. Tento pocit u něj v adolescentním věku natolik zesílil, že se postupně uzavírá před svými adoptivními rodiči do tvrdé skořápky a jakoukoliv radu či pomoc od nich apriori odmítá. Na veškeré pobídky z okolí reaguje impulzivně a až později o svém jednání přemýšlí. Ze svých neúspěchů začíná vinit rodiče. Myslí si, že mu nedávají vše, co by dostal, kdyby byl jejich vlastním synem. Když může, utíká za svými vrstevníky, mezi kterými se snaží vyniknout a kompenzovat si své pocity méněcennosti. Navenek se snaží působit drsným dojmem, v jádru je ale velmi citlivý. Jistou naději na zklidnění situace skýtá nová spolužačka, do které se zamiluje. Při navazování vztahu s ní si začíná uvědomovat, že se celý svět nemusí nutně točit jen kolem něj.

Snímek Syn není jen popisem problémů dospívajícího chlapce hledajícího své místo ve společnosti. Ines Tanović napsala a natočila příběh, ve kterém je ukryto mnohem víc. Na poměrně malém prostoru dokázala jít do překvapivé hloubky, a to i ve vyobrazení vztahů mezi Armanovými rodiči a jejich přáteli. Ve vykreslování vztahů mezi rodiči a dětmi se pohybuje v obou směrech a ukazuje, že v jisté chvíli se role otáčí a jsou to děti, které by se měly postarat o své rodiče. To vše zasadila do prostředí současného Sarajeva, ve kterém není úplně snadné udržet si životní standard.